Japonská kultura mě poprvé oslovila kolem roku 2002, kdy jsem začal objevovat fantastický svět animovaných filmů Hayao MIYAZAKIho. Druhý impuls přišel ze zcela odlišného směru, když jsem se o několik let později začal pokoušet o práci se dřevem. Zaujala mě zásadní odlišnost západní a východní kultury v pohledu na řemeslo, odlišné truhlářské nástroje a techniky a také filosofie jdoucí ruku v ruce s řemeslem. Do třetice mě nedávno velmi obohatila japonská kuchyně, která mému útlocitnému trávicímu traktu nadmíru prospívá. A protože zároveň postupně rostl můj zájem o anime, začal ve mně sílit pocit, že by bylo prima rozumět tomu zvláštnímu písmu a jazyku. Díky internetu je dnes vše na dosah ruky, koncem roku 2015 jsem tedy začal luštit první písmena japonské abecedy; netrvalo dlouho, než jsem si rozklikl jeden z mnoha bannerů, které začínajícímu studentovi odkazují na různé aspekty populární japonské kultury, a před mým užaslým zrakem (a sluchem) se rozprostřela fantastická přehlídka neznámé hudební produkce, shrnovaná někdy pod vágní termín J-POP, ve skutečnosti však velice různorodá a těžko škatulkovatelná. V prvním okamžiku mě uchvátila hlavně vizuální stránka klipů (co k tomu říct - rád se dívám na hezké holky :) ), ale rychle jsem zjistil, že spousta té hudby se dá velmi dobře poslouchat jen tak, bez videa a jazyková bariéra vlastně není až tak důležitá. Postupem času jsem získal dojem, že tahle hudba stojí za to, aby se o ní vědělo i u nás, a proto vznikly tyto stránky.