SCANDAL - ochutnávka

Portfolio SCANDALu čítá v současné době už nějakých 120 písní; většina z nich spadá někam mezi pop a rock, nicméně spousta dalších, zejména B.strany singlů, jsou často žánrově docela vzdálené a velmi zajímavé. Pokusil jsem vybrat deset písní, které by ukázaly šíři hudebního záběru téhle čtveřice. POZOR - toto není žádný TOP 10 žebříček, prvotním klíčem při výběru byla hudební rozmanitost; písně jako Shoujo M nebo Love bych do TOP 10 SCANDALu asi nezařadil...

Sestavení téhle kompilace byl hodně složitý úkol, ale zvolit píseň číslo jedna bylo naopak úplně jednoduché. Singl Doll, kterým se kapela uvedla na "velké scéně" pod značkou Epic Records, je esencí její rané tvorby. Ostré kytarové rify, Harunin drzý, sebevědomý, neučesaný zpěv, Tomomi a Mami jako kontrapunkt, školní uniformy... Celé album Best Scandal (2009) se nese v tomto duchu - Shoujo S z populárního anime Bleach, tradiční koncertní "otvírák" Scandal Baby, chytlavá Anata Ga Mawaru, Tomomina prvotina Space Ranger a další patří do zlatého fondu kapely a na koncertech nikdy nenechají publikum chladným.

Kromě rockových vypalovaček jsou pro SCANDAL typické pozitivně, vesele laděné popové písničky. Takový je např. song Taiyou to kimi ga egaku STORY (Příběh napsaný Tebou a sluncem) z alba Temptation Box (2010); podobných bychom ale v diskografii kapely našli celou řadu. Pokud pro Vás pop není vyloženě sprosté slovo, není důvod, aby se Vám alespoň některá z nich nelíbila.

Na stejném albu se mj. objevila zajímavá disko píseň Shoujo M (Minority Girl) , kde se Mami představí jako DJka. Mamin hlas mě k poslechu SCANDALu v podstatě přitáhl díky němu je tahle písnička, i když žánrově není můj šálek čaje, pro mě velmi poslouchatelná. Podobných písní s větším podílem syntetizátorů a diskotékovým rytmem najdeme v diskografii SCANDALu také několik.

Album Standard (2013) je zajímavým a vysoce oceňovaným počinem kapely. První tři písničky alba jsou laděné spíš popově a mnohý fanoušek prvních nahrávek SCANDALu mohl být poněkud zneklidněn; zbytek alba se ale nese v úplně odlišném duchu - je to pořádná porce poctivého rocku. Píseň Awanaitsumorino, genkidene (Už tě nechci vidět, opatruj se) jsem vybral proto, že k ní mám osobní vztah; stejně tak dobře by zde mohla být např. neotřele aranžovaná Orenji Djuusu, punkově laděná Namida Yo Hikare...

Zatím poslední album Yellow (2016) bylo pro mě (a řadu dalších fanoušků) na první poslech spíš zklamáním. Je tu citelný posun směrem k středoproudovému popu, pořádné rockové písničky tu trochu chybí. Postupně jsem si ale na tohle album zvykl a začal oceňovat řadu písní z něj. Píseň s lakonickým titulem Love jsem zařadil proto, že je to jedná z mála pomalých skladeb kapely, navíc jediná v rytmu reggae. Album Yellow je zároveň první kompletně autorské album kapely. Většinu hudby složila Mami, texty si téměř rovným dílem podělily Mami, Tomomi a Rina.

V roce 2013 měla kapela na na kontě bezmála dvacítku vydaných singlů. Bylo tedy logické vydat kompilaci B-stran pod názvem Encore Show. Šestnáct písní tvoří nesmírně rozmanitý, nesourodý, ale velice zábavný celek. Abych dokázal, že SCANDAL je opravdu schopen téměř všeho, vybral jsem roztomile ujetou rapovou Koshi-Tantan, kterou považuji za jednu z nejrozkošnějších věcí od téhle kapely - Haruna a Tomomi rapující v "kawaii" kostýmech, Mami a její kytarové sólo, které odehraje s glowstickem mezi zuby... Tohle nelze nemilovat.

V roce 2014 vyšlo šesté album nazvané Hello World. Jeho koncepce je dost pozoruhodná, zejména proto, že až na drobné výjimky jsou texty i hudba autorské. Navíc každá členka kapely zde má svoji sólovou píseň, kterou si sama složila a sama ji zpívá. Můj výběr padl na Maminu Hon Wo Yomu (Čteš knihu), která představuje opět trochu odlišnou tvář téhle kapely. Mami se tu ukazuje jako písničkářka a skvělá zpěvačka, která dokáže zaujmout a chytnout posluchače svým naléhavým přednesem, a to i v případě, že  nerozumí  ani slovo  textu písně.  I ostatní sólové  písně z alba - Harunina Graduation, Rinina Oyasumi a zejména Tomomina Kan Biiru stojí za pozornost.

A proto jsem Kan Biiru (Plechovka piva) zvolil jako další ukázku. Tomomin hlas je pro mnoho posluchačů kapely jablkem sváru. Spousta zejména neasijských fanoušků její vysoký hlas prostě nesnáší, přinejmenším v sólových partech. Patřil jsem do této skupiny první 4 měsíce, co jsem se se SCANDALem seznámil. Pak se ve mně něco přepnulo a jako mávnutím kouzelného proutku jsem se do Tomomi a jejího  hlasu  úplně  zamiloval.  Kan  Biiru  považuju za jednu z jejích nejlepších a nejsnáze "stravitelných" písní, i když pokud jde o text, je to úplný nesmysl; vy byste dokázali uvěřit tomu, že by tuhle holku dokázal její přítel opustit? Já tedy ne :) 

Nějaký čas mně trvalo, než jsem se proposlouchal do alba Kirifuda Wa Queen (Královny jsou trumfy, 2012), ale ta "snaha" rozhodně stála za to. Titulní a zároveň úvodní píseň alba  je jedna z nejtvrdších písní kapely, úderná, krátká, žádné zbytečné ozdoby; drapne vás a nepustí až do konce. Album obsahuje i jiné zajímavé kousky, např. skvělou Maminu sólovku Koe nebo poněkud bizarní disko záležitost Kill the Virgin, v níž se Tomomi svěří ze svými niternými touhami... 

Pro mnoho fanoušků je album číslo jedna, Best SCANDAL, tím opravdu nejlepším, co kapela natočila. Kromě mnoha už výše zmíněných "fláků" se tu nachází i skladba Maboroshi Night (Noc přeludů), která překvapí žesťovou instrumentací, swingovým rytmem, který vás donutí proměnit obývák v taneční parket, skvělými vokály... Tady budete zcela výjimečně litovat, že je písnička příliš krátká. Harunin smích na konci je pak třešničkou na tomhle skvělém dortíku.